Máte strach Vy-víte-z-koho?
Bojíte se temných kouzel?
Láry fáry, to je toho,
HORŠÍ je náš STŘEVOUZEL!
PROČ?
Vyvolává stejný pocit nevolnosti a zácpy, jaký dnes svírá celou zem!
Harry se rozesmál, ale zároveň vedle sebe zaslechl tlumené zasténání. Ohlédl se a spatřil, jak paní Weasleyová ohromeně zírá na plakát.
"Střevouzel!" nehlasně opakovaly její rty.
"Ty dva jednou někdo zaškrtí ve spaní!" zašeptala.
"Ale mami!" odporoval Ron, který se stejně jako Harry lámal smíchy. "Vždyť to je geniální!"
Rychle s Harrym vrazili do krámu. Uvnitř bylo tak nabito, že se Harry vůbec nemohl prodrat k regálům. Užasle zíral kolem dokola a prohlížel si krabice narovnané až ke stropu. Viděl mezi nimi záškolácké zákusky, které dvojčata dovedla během svého posledního, neukončeného roku studia v Bradavicích k dokonalosti; všiml si, že nejoblíbenější jsou krvácivé kokosky, jichž na regálu zbývala pouze jedna pomačkaná krabice. Byly tam stojánky plné žertovných hůlek - ty nejlevnější se pouze proměnily v gumové kuře nebo ve špinavé kalhoty, když jimi někdo mávl, zatímco ty nejdražší začaly nic netušícího uživatele švihat po hlavě a po krku. Byly tam krabice brků, rozdělených na samonamáčecí, pravopisné a napovídací. V davu zákazníků se uvolnilo místo a Harry se protlačil k pultu, kde skupinka desetiletých zapáleně sledovala malého dřevěného panáčka, který pomalu stoupal po schodech k opravdické šibenici, postavené na víku hry Oběšenec s nabádavým dvojverším:
Ostrovtipné chrání,
špatný hadač zmarní!
"Koukni, Patentované kouzelné vzdušné zámky..."
Hermioně se podařilo proklestit si cestu k velké vitríně vedle pultu a četla si právě návod na zadní straně krabice, na jejímž víku byl pestrobarevný obrázek pohledného mladíka a zamilovaně se tvářící dívky na palubě pirátské lodi.
"Stačí jednoduché zaklínadlo a ocitnete se ve vysoce realistickém třicetiminutovém snu nejvyšší kvality, který se snadno vměstná do průměrné školní hodiny a je neodhalitelný (k vedlejším účinkům patří jen tupý výraz a nepatrné slintání). Neprodejné osobám mladším šestnácti let. - Poslyš," otočila se Hermiona k Harrymu, "to jsou vážně pozoruhodná kouzla!"
"Za tohle ocenění, Hermiono," zaznělo za nimi, "si můžeš vybrat jedno zdarma."
Před nimi stál s širokým úsměvem ve tváři Fred ve fialovém hábitu, který se výrazně tloukl s jeho ohnivě rudými vlasy.
"Jak se daří, Harry?" Potřásli si rukama. "A co se ti to stalo s okem, Hermiono?"
"Za to může váš boxovací dalekohled," odpověděla zkroušeně.
"A hrome, na ty jsem úplně zapomněl," omlouval se Fred. "Počkej..."
Vytáhl z kapsy jakýsi kelímek a podal jí ho. Když obezřetně odšroubovala víčko, ukázal se hustý žlutý krém.
"Kapku si ho na to dej a za hodinku bude modřina pryč," ujistil ji Fred. "Museli jsme vynalézt účinný odstraňovač modřin, protože většinu svých výrobků testujeme sami na sobě."
Hermiona se zatvářila nejistě. "Je to bezpečné, že ano?"
"Samozřejmě," ubezpečil ji suverénně Fred. "Pojď, Harry, všechno ti to tady ukážu."